Němčina je výhrou

  • -

026113-houdVyšší platy, příspěvky na děti pro každého, minimální mzda od 8,5 Euro na hodinu. Tohle všechno nabízí také Čechům německý pracovní trh a přece se na něj Češi nehrnou tak, jak by Němci rádi. Kromě obecné české nechuti dojíždět za prací je za tím prý i nedostatečná znalost němčiny. „Když jsem se ucházela o práci v německém rehabilitačním centru, byli nadšení z mého vzdělání a praxe, ale moje schopnosti dorozumět se německy, jim nestačily. Dostala jsem proto tříměsíční lhůtu na doučení,“ vypráví Anna Soldatovová, která už čtyři roky pracuje v příhraničních lázních Gottleuba jako rehabilitační sestra. Doplnění jazykových znalostí se jí prý rozhodně vyplatilo. Má dobře placenou práci v příjemném prostředí a za jinou by ji už nevyměnila. Podobně si pochvaluje i paní Irena Fingerová, která pracuje ve školství v Bergen na Rujaně. „Platové ohodnocení, jaké bych v Čechách těžko dostala, velkorysé benefity a velmi solidní přístup ze strany zaměstnavatele,“ popisuje paní Irena důvody, proč pracuje v Německu. O její přijetí vedle kvalifikace rozhodla také výborná znalost němčiny. „Vždycky, když mi přijde výplata, děkuji v duchu své učitelce, paní Ireně Houdkové, která mne pravidelně a dosti intenzivně v němčině „trápila“ u mého bývalého zaměstnavatele.“ směje se. „Ale její metoda cukru a biče a výuka vedená kompletně v němčině mne perfektně připravila do praxe, za což jsem jí do dneška vděčná.“ dodává paní Irena.

Tschechische Arbeitnehmer sind herzlich willkommen!

„Pracovníci z Čech jsou srdečně vítáni,“ stojí v nejednom saském inzerátu nabízejícím práci. Nejčastěji jsou Čechům nabízeny pozice v technických oborech. Vítáni jsou obráběči, elektrikáři, strojní mechanici, ale třeba i řidiči. Na druhém místě je největší poptávka po lékařích, zdravotních sestrách a pečovatelkách. České pracovní síly mohou snadno najít uplatnění také v hotelnictví nebo službách. Z pohledu průměrného Němce nepatří některé tyto obory mezi nejlépe placené, z pohledu našince už je to jinak. Například podle serveru www.lohnspiegel.de, který spravují německé odborové centrály, si kuchař s desetiletou praxí vydělá kolem 1800 eur měsíčně. Pomocný kuchař kolem 1500. A to se s platem českých kuchařů opravdu srovnat nedá.

A jak se k takovému místu dostat?

Vedle patřičné kvalifikace je hlavním předpokladem alespoň základní znalost němčiny a pár hodin strávených u počítače. „Jako první krok doporučuji webový portál evropské pracovní sítě Eurem (portal.mpsv.cz/eures). Zájemci tu například najdou nabídky volných míst od německých pracovních úřadů,“ říká Jana Prášková z Úřadu práce v Teplicích. Zajímavou příležitostí jsou přeshraniční burzy práce, kde se zájemci mohou potkat přímo s německými zaměstnavateli. V Ústeckém kraji je zhruba dvakrát do roka pořádají úřady práce v Mostě a Ústí nad Labem. Hledat práci je samozřejmě možné i na vlastní pěst. Jako to udělal Jan Zejda z Krupky: „Na internetu jsem našel německou pracovní agenturu, která mi zprostředkovala práci. Stačilo tam přijet, vyplnit dotazník, odevzdat životopis v němčině a absolvovat pohovor.“ V případě agentur je ale prý třeba dávat si pozor na ty, které nejednají fair. „Kdo má pochybnosti, může se podívat na web Euresu, kde uveřejňujeme jména nesolidních agentur,“ doplňuje Jana Prášková.

Práci mám a co dál?

Leckdo se při hledání práce v Německu bojí složité byrokracie, ale tak zlé to není. „Když si najdete práci v Německu, je v první řadě nutné si dojít na svou zdravotní pojišťovnu a pak na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, kde poradí jak postupovat,“ říká Jana Prášková. Podle zkušeností Čechů, kteří v Německu pracují, jde o zvládnutelnou proceduru. Pokud Čechům, kteří pracují v Německu, vzniknou nějaké komplikace, mohou se obrátit na český Úřad práce. „Měsíčně se na nás obrací asi tři desítky lidí, kteří hledají, nebo už mají práci v Německu, ale mají nějaké problémy a potřebují poradit. Proto jsme například na začátku měsíce v Ústí pořádali poradenský den pro uklízečky a pokojské pracující v Německu. Občas se totiž setkáváme s nedobrým přístupem německých zaměstnavatelů a tak jsme chtěli českým pracovníkům poradit, jaká jsou jejich práva,“ říká Jana Prášková. Co se nutnosti znalosti němčiny týče, hodně záleží na pracovní pozici. Ve zdravotnictví, nebo všude tam, kde se pracuje se zákazníky, to prostě bez vyšší úrovně německého jazyka nejde. Řada zaměstnavatelů v poslední době přitvrzuje a od českých zaměstnanců vyžaduje jazykové zkoušky a certifikáty. Jedná se například o Goethe-Zertifikat B1 nebo vyšší úroveň zkoušky Goethe-Zertifikat B2. Oba certifikáty jsou běžně známé jako Zertifikat Deutsch a mají mezinárodní platnost. Přípravné kurzy naleznete ve většině větších měst, včetně Teplic, zkoušky je pak nutné složit na Goethe Institutu, např. v Praze či Drážďanech. U pozic, kde jde v první řadě o manuální práci, to tak přísné není. „Když jsem v Německu začínal, dělal jsem práci, kde jsem prakticky nemluvil, takže moje nevalná znalost stačila. Teď pracuji mezi lidmi, tak jsem se hodně zlepšil a i nějakou tu společenskou konverzaci u kafe zvládám,“ směje se Jan Zejda.

Získat můžete nejen práci, ale i výuční list

Znalost němčiny otevírá i jinou možnost než jen získání práce. Sousední Sasko se podobně jako my potýká s nedostatkem řemeslníků, zejména těch mladých. Německá učiliště jsou proto připravena přijímat i české žáky. Pokud se tedy dobře naučí německy. Za to jim nabízejí jistotu zaměstnání za dobré peníze a zajímavý přivýdělek již během studia. Také informace o možnosti získání výučního listu v Německu najdete na webu sítě Eures. (red)

Převzato z březnového vydání měsíčníku REGIO, který vychází 26 let a od začátku roku 2015 v něm najdete vždy zajímavý článek s regionální tématikou. Celé vydání je k dispozici také v elektronické podobě, klikněte zde.

oficiální zdroj